„Doktore Petersi, pacient přestal dýchat a má nehmatný puls.“ Slova, která často vytrhla začínajícího lékaře uprostřed noci z přerušovaného spánku… Tento příběh je autentický a až přímočaře realistický. Doktor Peters, v jehož postavě autor zosobnil vlastní poznatky a zkušenosti, ale i mnohé prožitky svých kolegů, absolvuje stáž v běžné městské nemocnici na Havaji. V průběhu jednoho roku po skončení studií nesporně hodně získá: nové lékařské znalosti, praktické návyky, navíc si vytvoří i jakoby objektivní vztah k smrti. Ale důsledkem každodenních setkání s nemocemi, krví, nádory a lidskou marností také mnohé ztrácí: citovost a humánní vztahy přerůstají v apatii, v neosobní a anonymní chování vůči pacientům. Cookova kniha z roku 1973 je pravdivá. Podle autorových slov odráží skličující stav amerického lékařství.