Z londýnské mlhy se vynořují ničeho se neštítící padouši, bezbranné dívky, ale naštěstí také praví gentlemani … Opravdu velmi „klasická“ detektivka, kterou lze dnes seriózně číst snad jen z hlubokého zájmu o vývoj detektivního žánru nebo z úcty k jednomu z jeho průkopníků Edgaru Wallacemu. Ten zalidnil i tuto svoji knihu řadou archetypů dobrodružně kriminální literatury. Zločinec je zde čistou esencí zla, ovládá ďábelský úšklebek a jeho jediným životním programem je škodit nevinným lidem. Naštěstí jsou tu Čtyři spravedliví, nositelé nejčistších myšlenek, nejhlubších znalostí a nezištné lásky k pravdě, takže nakonec mohou lumpovi zakroutit krkem (téměř doslova). Samostatnou kapitolou je překlad, původní z dvacátých let byl upraven, přirozeně nedůsledně, takže z proudu nevýrazného, ale poměrně srozumitelného jazyka tu a tam vystrkují růžky půvabné výrazy, patřící nepochybně do staré dobré „cliftonovské“ češtiny.